|
|
Středověká nástěnná malba na Doupovsku. Kostely sv. Mikuláše a sv. Wolfganga v Doupově
Vrba, Martin ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Středověká nástěnná malba na Doupovsku Anotace Tato bakalářská práce se snaží ukázat a představit podobu středověkého nástěnného malířství v oblasti Doupovských hor na příkladech dvou kostelů, sv. Mikuláše v Nepomyšli a již neexistujícího hřbitovního kostela sv. Wolfganga v Doupově. Ke každému kostelu uvedeno historické pozadí jeho vzniku a výzdoby, včetně donátorů. Dále je popsán současný stav maleb, uveden jejich ikonografický a ikonologický rozbor a také inspirace a analogie. V obou případech je nejrozsáhlejší christologický cyklus v lodích kostelů. V kostele sv. Mikuláše v Nepomyšli byly v nedávné době odkryty středověké malby ze dvou období. Starší jsou datovány do 2. poloviny 14. století a nacházejí se již jen v malém množství v presbytáři. Novější výjevy, pokrývající především stěny lodi kostela, vznikly na počátku 16. století a je u nich patrný vliv Cranachovských grafik pašijového cyklu. Kostel sv. Wolfganga v Doupově byl vystavěn ke konci 14. století, ovšem donátorem maleb byl až Jan Mašťovský z Kolovrat, který zemřel kolem roku 1527. Po druhé světové válce bylo z Doupova odsunuto německé obyvatelstvo a vznikl zde vojenský újezd. Kostel nebyl udržován a postupně zanikl. Malby jsou dochovány ve formě transferů, sejmutých v letech 1967-1968. Dnes se transfery nacházejí v expozici zámku ve Valči....
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství
Cimler, Čestmír ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bc. Čestmír Cimler: Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství Diplomová práce, jak její samotný název napovídá, se zabývá problematikou architektury a nástěnného malířství pražských johanitů v období před vypuknutím husitských válek. V práci je rovněž kladen důraz na typologii a funkci řádových staveb, především těch, které podléhaly českému převorství, jež zahrnovalo do svého celku mimo Čech i Moravu, Slezsko, Uhry a rakouské země. Tomuto zaměření nebyla osud z uměleckohistorického hlediska věnována dostatečná odborná pozornost. Vzhledem k široké působnosti českého převorství byly vztahy mezi tzv. komendami (pojem komenda - z lat. comes - druh, středověké označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu) v tomto územně a politicky významném celku poměrně silné. U výše uvedené tematiky není možné se zcela vyhnout předložení stručné historie johanitů (zv. též rytíři sv. Jana Jeruzalémského, dnes známých spíše jako Maltézský řád), a to jak ve světě, tak na území českého převorství. Z důvodu nesmírného počtu řádových staveb, ať už zachovaných, v torzálním stavu či úplně zaniklých, je stěžejním bodem diplomové práce stavební vývoj hlavního sídla johanitů s kostelem Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně, a to od doby jeho založení na konci šedesátých let 12. století až do první čtvrtiny...
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Haptický model pro zrakově znevýhodněné zobrazující sv. Augustina
CHARVÁTOVÁ, Tereza
Diplomová práce se skládá ze dvou bloků, teoretické části a části praktické. Teoretická část se v první kapitole zabývá středověkým evropským uměním s důrazem na středověkého umělce a nástěnné malířství. Další kapitola popisuje život v askezi prostřednictvím řeholních řádů a jejich významných osobností. Tato část se primárně zaměřuje na život sv. Augustina. Třetí kapitola pojednává o projektu katedry výtvarné výchovy, zaměřeného na tvorbu haptických modelů pro nevidomé a popisuje jeho výstupy. Praktická část představuje tvorbu haptického modelu dle nástěnné kresby sv. Augustina, umístěné v ambitu bývalého dominikánského kláštera v Českých Budějovicích. Prezentuje výsledné pojetí neobvyklého haptického modelu vytvořeného v reliéfní lineární kresbě.
|
|
|
Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství
Cimler, Čestmír ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bc. Čestmír Cimler: Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství Diplomová práce, jak její samotný název napovídá, se zabývá problematikou architektury a nástěnného malířství pražských johanitů v období před vypuknutím husitských válek. V práci je rovněž kladen důraz na typologii a funkci řádových staveb, především těch, které podléhaly českému převorství, jež zahrnovalo do svého celku mimo Čech i Moravu, Slezsko, Uhry a rakouské země. Tomuto zaměření nebyla osud z uměleckohistorického hlediska věnována dostatečná odborná pozornost. Vzhledem k široké působnosti českého převorství byly vztahy mezi tzv. komendami (pojem komenda - z lat. comes - druh, středověké označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu) v tomto územně a politicky významném celku poměrně silné. U výše uvedené tematiky není možné se zcela vyhnout předložení stručné historie johanitů (zv. též rytíři sv. Jana Jeruzalémského, dnes známých spíše jako Maltézský řád), a to jak ve světě, tak na území českého převorství. Z důvodu nesmírného počtu řádových staveb, ať už zachovaných, v torzálním stavu či úplně zaniklých, je stěžejním bodem diplomové práce stavební vývoj hlavního sídla johanitů s kostelem Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně, a to od doby jeho založení na konci šedesátých let 12. století až do první čtvrtiny...
|
|
| |
|
|
Mistr Václav z Tridentu a vliv českého nástěnného malířství v oblasti Trentina kolem roku 1400
Chalupná, Romana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zabývá primárně cykly nástěnných maleb z doby kolem roku 1400, které jsou v literatuře spojovány s tzv. Mistrem Václavem z Tridentu. Tento malíř byl školen pravděpodobně v Čechách, avšak doložen je poprvé na dvoře Tridentského biskupa Jiřího z Lichtenštejna. Po shrnutí dosavadní literatury k tématu je zařazena kapitola věnovaná dějinám této oblasti, se zvláštním zřetelem na politický vztah k Čechám (2.3) a zejména osobě biskupa Jiřího z Lichtenštejna původem z Moravy (2.4). Následující kapitoly popisují již jednotlivé cykly maleb. Malby v Orlí věži hradu Buonconsiglio, cyklus fresek ve hřbitovní kapli obce Rifiano, výzdoba kostela sv. Karla v Pergine, jeden výjev v podjezdu věže farního kostela v Meranu a malby spojované s malířem v obci Termeno. Z analýzy historických pramenů (8.1) i z komparace jednotlivých fresek vychází najevo, že malíř stál pravděpodobně v čele početnější dvorské dílny tridentského biskupa, která se roku 1407 rozpadla, a následně odešel malíř Václav do města Merana. V jeho projevu je patrné české školení v 70. letech 14. století, znalost díla mistra Theodorika ale i mladších umělců okruhu mistra Třeboňského oltáře. Během pobytu v Tridentském biskupství zapracoval do své tvorby také podněty ze severoitalské malby. Patrná je reflexe lombardské a padovské školy...
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
host ::
RSS.